|
 Puštík
je středně velká sova, asi tak kolem 38cm.
Rozpětí křidel dosahuje
92 až 94 cm.
Jeho houkavé tremolo a různé skřeky lze slyšet
v prvních teplejších únorových dnech.
Žije v trvalých párech často po mnoho let.
Hojný v nížinách, horských lesech i v městských parcích.
U nás je chráněný.
|
Výskyt
Žije v celé Evropě, kromě
severních oblastí , v severozápadní části Africe a v některých oblastech
Asie. Je možné ho považovat za nejhojnější evropskou sovu. Ze svých
domovů neolétá ani za nejkrutějších zim. Jeho prostředím jsou lesy jehličnaté
i listnaté, háje i parky, někdy jenom sady a zahrady. Puštík je snadno
rozeznatelný od ostatních sov. Jen on a sova pálená mají tmavohnědé
oči. Od sovy pálené ho poznáme podle kruhového závoje (pálenka má závoj
srdcový). Ostatní sovy mají duhovku žlutou či oranžovou.
|
Zbarvení
Samec i samice jsou stejně
zbarveni. Jejich zbarvení je velmi variabilní. Zbarvení je dáno složitou
kresbou šedých, hnědých
a černých tonů. Spodek těla je bílý s tmavými podélnými a větvenými
skvrnami.
Kromě této šedé odrůdy existuje i odrůda rezavá.
|
Hnízdění
Usazuje se většinou v dutinách
stromů, někdy i v opuštěných budovách nebo ve velkých ptačích budkách.
V nouzi hnízdi i na zemi. S přípravami na hnízdění začíná již v únoru.
Projevuje se to zvýšenou hlasitostí , zvláštním houkáním a naříkavým
volání, které je slyšitelné hlavně v noci. Snůška 3 až 4 vajec bývá
ukončena již v březnu. Za mirnějších zim hnízdí již v únoru. Samice
usedá na vejce hned po snesení prvního, Takže se mláďata líhnou v různou
dobu. Samice sedí na vejcích sama, a to velice pevně. Za 28 až 30 dní
se líhnou mláďata. Matka je plných 10 dnů neopustí a krmí je potravou,
kterou donáší otec. Čistotu hnízda udržuje tím, že trus mládých polyká.
Vajíčka jsou čistě bílá, velká 43 až 51,7 x 34,4 až 43,3 mm. Mláďata
opuštějí hnízdo po 28 až 36 dnech, ale i pak setrvavají v okolí hnízda
a staří je ještě krmí. V stáří asi 50 dnů se vzdávají na prví lety,
pro puštíky typicky houpavé a nízko nad zemí.
|
Potrava
Potrava Puštíka obecného
je snad nejrozmanitější ze všech sov. Převládají v ní sice hraboši a
myši, ale ne takovým dílem jako
u ostatních sov. Puštík je odvážný lovec a loví nejen menší ptáky a
savce, ale například i kalouse, krahujce, holuby, sojky, veverky, sysly,
křečky a podobná zvířata jako netopýry, plazy, obojživelníky a také
hmyz. Kromě Výra je to jediná sova, která může způsobit větší škody
na menší lovné zvěři. K tomu však dochází jen za velkého nedostatku
potravy.
Na lov se vydávají jen v noci.
|
|
Stopa je jako u všech sov
čtyřprstá. Silné prsty jsou opatřeny dlouhými a ostrými drápy.Kupředu
směřují pouze dva prsty Opačným směrem je zadní prst tzv. vratiprst.
Tím disponují i strakapoudi kukačky a datlové, jejich stopa je však
mnohem menší. Stopní dráha bývá velmi krátká, nejsou v ní žádné stopy
po ocase ani křídlech. Mnohdy zanechá stopu jen jeden pár šlépějí, Jindy
najdeme několik šlepějí na malé ploše, jak sova přešlapovala a přitom
se otáčela. Nebo jen velmi jemné otisky ve sněhu po rozepjatých letkách
ve tvaru vějíře, to bývá tehdy, když se sova mocnila kořisti hned s
ní vzlétla.
Vyvržky (nestravené části potravy) jsou na koncích zaolblené a v průměru
jsou 2,5 cm široké a 4 - 8 cm dlouhé.
|
| |
